Píseň pro V.V.

Jarek Nohavica

1:Fošatce nB9a mém stole jBdime pořád kDm7ousek chleba
B9a vodka chlFmaj7adí se a spGmát máš taky kdFe.
BAč vím, že nFepřijdeš, řBíkám si: cFo když třCeba,
jDmakoby zBázrakem nCáhle se zjevíš zdFe.
PsA7al jsem ti dDmopisy, Bdimach, těžko sFe ti píše,
zmA7uchlané, zmDmuchlané lB9etěly přes pokCoj.
PBo pás se Fukloním přB9ešťasten, kdFmaj7ybys přišel.
MenjGm7a zovut JarA7ek a kak tebjDma, drCug mFoj,
menjGma zovut JarA7ek a kak tebjDma, drA7ug mDmoj.
2:Zajisté omluvíš můj přízvuk kostrbatý,
jsem pouhý samouk, ač kdysi dobrý žák.
Své školní sešity dávno jsem, dávno ztratil,
nadobro zapomněl, kam dávat měkký znak.
Špatně mě učili slovíčkům z učebnice,
ty za to nemůžeš, a já byl ještě kluk, hm hm.
Časem jsem pochopil, a dneska je mi třicet.
Menja zovut Jarek a kak tebja, moj drug,
menja zovut Jarek a kak tebja, moj drug.
3:Říkali: přátelství, a mysleli tím sebe,
říkali: navěky, a mysleli tím snad.
Já za to nemůžu, tak si to kór moc neber,
náš dům má spoustu zvonků, na ten můj zvoň čtyřikrát.
Dopsat své dopisy až do poslední tečky,
pak ať se rozláme náš starý psací stroj, hm hm.
Karavany jdou dál, ač vyjou vlčí smečky.
Menja zovut Jarek a kak tebja, drug moj,
menja zovut Jarek a kak tebja, drug moj.
4:Já nikdy v životě, fakt, nebyl jsem na Tagance,
Tak jsme se minuli v čase i prostoru.
Poslouchám písně tvé, a to je moje šance
proplout svou planetou odzdola nahoru.
V kuchyni na mém stole je pořád kousek chleba
a buchty Martininy, máš-li je jak já rád, hm hm.
Ač vím, že nepřijdeš, říkám si: co když třeba.
Menja zovut Jarek a kak tebja, moj brat,
menja zovut Jarek a kak tebja, moj brat.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:32:59.523+00:00
Výsledky hledání: